Dopis dceři

30. srpna 2014 v 22:20 | Kitsune |  Povídky-jednorázovky
tak a je tu další povídka :) jedná se o mou poslední slohovku, která byla dle učitelky :3 nejlepší ze třídy :DDD tak doufám že se bude líbit i vám... je trochu jiná než odevzdaná verze :D ale snažila jsem se ji přiblížit co nejvíc s pomocí práce nanečisto :D Prosím napošte mi komentář, jak se vám povídka líbí. A nejen k téhle, ale občas by mi nevadilo, kdybyste mou práci nějak ohodnotili :)))))) hezké počtení :)) OF Kitsune

Ahoj Terezko,

právě sedím v mé pracovně a koukám se z okna na barevné listí, jež tančí ve větru jako baletky, či jako víly na paloučku. Kdybys tak mohla vidět jaká je to nádhera, skoro jako kouzlo z úplně odlišného světa. Ale ty ho uvidíš až příští podzim a já doufám, že tvůj podzim bude rok od roku kouzelnější a tajuplnější, než je teď ten můj. I když tento podzim pro mne určitě bude tím nejkrásnějším, jaký jsem kdy zažil. A víš proč? Protože ty se do mého nejmilejšího ročního období zítra narodíš. Ano už je to tak. Zítra se stanu otcem. Věřila bys tomu? Určitě ano, protože si právě tento dopis čteš. Určitě se právě usmíváš a říkáš si, jak jsem vůbec mohl tento text napsat. Mohlo by ti být tak sedmnáct nebo osmnáct let. Je neuvěřitelné, že tohle píšu den před tvým narozením. Vlastně si právě teď ani nedokážu představit, že bys jednou mohla vyrůst, dospět a mít vlastní děti. Ta doba se mi zdá tak strašně v nedohlednu, že to zkrátka a dobře není možné. Ale jak mě již můj bratr ujistil, ta doba přijde dřív než se naději a já si pak budu říkat: "Jak to jenom mohlo tak rychle uběhnout?"

Ale abych nepřeskakoval do mých představ o tvé budoucnosti. Maminka se na tebe už strašně moc těší. Dokonce už ti nakoupila růžové dupačky, šatičky a botičky. Říkal jsem jí, ať to s tou růžovou tolik nepřehání, protože si k ní časem vytvoříš odpor, ale jen nad mými slovy mávla rukou. Ostatně jako vždy. Toto gesto využívá pouze na mé připomínky vůči jejím nápadům. Je zábavné sledovat její reakce, když se nakonec ukáže, že já mám pravdu a ona ne. Nikdy nepřizná, že se zmýlila. Právě její vzpurnost a výbušnost je to, co na ní tak miluji. Obávám se, že budeš celá po ní a já tak budu mít doma místo jedné časované bomby dvě. Ale myslím, že je to nějak přežiju, protože je to malá cena za to, co jsem si vždycky přál. Dceru. Dceru, která mě bude vždy ohromovat a na kterou budu moci být pyšný. Dceru, která rozjasní šedivé dny a vdechne podzimu zcela nové kouzlo. Dceru, kterou budu milovat nade vše. Dceru, jež možná pochytí moje zvyky, jako je na příklad mazání másla na chleba vidličkou. Ano, uznávám, že je to zvláštní zvyk a tvoje maminka mi ho stále vyčítá, ale já to dělám automaticky. Prostě se toho nezbavím. Jednou ti vysvětlím svůj důvod k tomuto počínání a ty na mě budeš nevěřícně hledět jako tvoje maminka.

K tomu, jak si tě vlastně představuju do budoucna. Nemám žádnou určitou představu a ani ji mít nechci. Nechci, aby ses řídila mými vizemi tvé budoucnosti ohledně zaměstnání, koníčcích, atd. Přeji si spíše to, co každý rodič. Abys byla šťastná a překonala zlé časy, které tě určitě čekají. Nikdo se překážkám nevyhne, ale otázkou je, jestli je překoná nebo se jimi nechá zlomit či zastrašit. Jistě, každý má své životní strasti, které se od sebe různě liší. Já si přeji, abys ty své překonala a neutíkala před nimi, protože si tě časem najdou.

Tak, to je asi vše co jsem ti chtěl říct. Vlastně netuším, co mě k napsání tohoto dopisu vedlo. Možná ta atmosféra kolem porodu. Možná ten podzim za okny. Svou lásku k podzimu ti určitě vysvětlím, stejně jako spoustu dalších nepochopitelných věcí týkajících se mé osoby. Možná jim porozumíš a možná taky ne a budeš nad nimi jen nevěřícně kroutit hlavou jako tvoje maminka. Pořád nechápu, jak mohla takovému podivínovi, jako jsem já, říct své "ANO". Ale jsem za to rád a miluji ji celým svým srdcem, stejně jako budu milovat i tebe.
S láskou Táta
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Natalus Natalus | 31. srpna 2014 v 14:17 | Reagovat

Nepochybne krásne a poetické, no čo ma najviac ohromilo je presvedčivé vcítenie sa do postavy otca. :-)

2 Kitsune Kitsune | 31. srpna 2014 v 19:15 | Reagovat

[1]: hontoni arigato :3 :3 takovou pochvalu jsem ani nečekala :)))

3 Imouto Imouto | 31. srpna 2014 v 23:29 | Reagovat

Kitsune,fakt moc krásně píšeš!Úplně jsem si dokázala představit to padající listí a tatínka co píše ten dopis.Jestli někdy napíšeš knihu bude to  pecka a já si jí 100% koupím.
Moc dobře se mi od tebe povídky čtou,pokračuj v tom určitě dál abych ve volném čase měla co dělat:D^^

4 Kitsune Kitsune | 1. září 2014 v 22:49 | Reagovat

[3]: víš že být spisovatelkou byl vždycky můj sen? dalo by se říct že už od doby co jsem se naučila číst a psát :D mám ještě někde svou první pohádku :D samosebou upe nedává smysl a slovosled je na nic.. ale co byste chtěli od 2. třídy :D snad se jednou podaří napsat celou knihu než jenom jednorázové povídky :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama