Říše stínů II.

21. dubna 2014 v 21:29 | Kira |  Povídky jiných autorů
a máme tu pokráčko od Kiry..... nech sa páči :)))))


I když jsem čekal dlouho, nepřipravila si nic výjimečného avšak to se zanedlouho změnilo. Než se tak stalo, nic mne nevyrušovalo. Měsíc a hvězdy poklidně ležely na noční obloze. Ležel jsem s rozsvícenou lampičkou a otevřenou knihou, která mne celkem uklidňovala. Četl jsem o dávno mrtvých a zapomenutých rytířích, rozpadlých říších a výsostných hrdinských činech. I když se celkem nic nedělo byl jsem částečně nesvůj, svíral mne pocit, který dodnes neumím popsat… Byla to hrůza, co mne svíralo? Nebo snad strach z něčeho neznámého? Pořád mi to vrtalo hlavou odtrhl jsem oči od řádků v knize a koukl na budík… 01:00 ráno na vteřinu přesně. Najednou, bez nadání něco ťuklo o sklo okna. Tiše jsem vyjekl a vyskočil z postele rychlostí blesku. Sebral jsem zbytky odvahy a s třesoucími se koleny pomalu přicházím k oknu. Strach mě ale opustil, když jsem viděl, že je to jen spolužák. Otevřel jsem okno, když najednou něco zatáhlo mého spolužáka do tmy. Slyšel jsem jeho křik a pak nastalo prázdné, mrtvolné ticho. Kladu si otázku: "Je na živu?" neslyším vůbec nic. Vidím jen temnotu, která je venku. Náhle slyším spolužáka jak posledním dechem křičí moje jméno. Rychle se oblíkám , beru baterku a utíkám do noci najít mého kamaráda…

Pokračování příště…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 poviedky-vseho-druhu poviedky-vseho-druhu | 30. června 2014 v 23:48 | Reagovat

Páni napinavé čítanie :-D

2 Kitsune Kitsune | 2. července 2014 v 20:13 | Reagovat

tak Kirovi tyhle věci jdou ;-) :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama