Říše stínů

2. dubna 2014 v 20:51 | Kira |  Povídky jiných autorů




aaaaaaaa... máme tu povídku od Kiry...... řeknu vám čekala jsem dlouho než mi ji konečně dodal....... říkal i něco o pokračování, takže se určitě máme na co těšit :)))))))) hezké počtení

Seděl jsem v opuštěné místnosti. Žádné světlo, žádný hluk, jen prázdné ticho. Temnota za šedivými okny se drala do mého pokoje. Hodil jsem deku přes hlavu a říkal si, že "musím usnout". Pomalu, se zavřenýma očima, jsem zapomínal na černočernou noc a na říši stínů. Upadal jsem do zapomnění a hlubokého spánku. Když najednou mne vyrušil nepříjemný zvuk. Rychle jsem vstal z postele a přemístil se k oknu. Zase jsem to zaslechl, pohlédl jsem ven a uviděl příčinu těch zvuků. Velký stín s ostrými zuby a drápy že by s nimi z kůlu třísky nadělat. Natahovalo se to po mně. V hrůze a zděšení jsem omdlel a upadl na zem. Probral jsem se až ráno s divným pocitem smutku a s bolestí hlavy. Dlouho, předlouho jsem seděl na zemi pod oknem a přehrával si včerejší noc. "Byl to sen??" po zádech mi přeběhl ledový mráz a kapičky potu stékaly po tvářích. V mysli jsem viděl záblesky včerejšího dění. Nemůžu dýchat mám svázané plíce, nedokážu se pohnout, mé svaly ochably a to jen při pouhé myšlence na to co se v noci dělo. Den…navzdory tomu, že jsem nechtěl, uběhl jako voda. S panickou hrůzou ulehám na postel a čekám…čekám co si na mě temná noc dnes připravila….
Pokračování příště …

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama