Vyměněné věci

24. ledna 2014 v 17:09 | McMachi, Jamie |  Povídky jiných autorů

Začalo to, když jsem měla nakreslit nějaké vkusné šaty na nějakou mnou nakreslenou postavu. Nakreslila jsem něco opravdu krásného, jenže to nebylo dost krásné. Raději jsem to zničila. Další kresbu jsem pořád jen oddalovala. Když mi jednou napsal, že je poblíž mého domu a mohli bychom zajít ven, začala jsem panikařit, že ten obrázek nemám. Našla jsem nějaký z let, kdy jsem byla ještě mini a dala mu jej. Na oplátku jsem sice také chtěla, aby mi nějaký nakreslil,, ale ještě ani teď jsem se nedočkala.. No, nevadí!

Když jsme šli ven po dost dlouhé době, nevzala jsem si do blátivého počasí boty, ale jen papučky s kartonovou podrážkou. Byla to chyba, promočila jsem si i ponožky. Dotyčný byl moc milý a půjčil mi na nohy místo ponožek jeho rukavice. I kdyby mi nabídl jeho ponožky, nikdy bych je nepřijala! Takže rukavice byly ideální.

Po čase jsme se setkali znovu, rukavice jsem mu vrátila a na nějaký okamžik mi půjčil čepici, protože pršelo. Chvíli jsme seděli před deštěm v úkrytu,, takže jsem čepici vrátila.
Nedávno před tím jsem zjistila, že má propíchnuté ucho. Ptala jsem se, proč má zrovna takovouto náušnici, že by mohl mít nějakou originálnější nebo celkově jinou. Chlubila jsem se svou náušnicí pro štěstí se čtyřlístkem. Nastavila jsem se, aby se mohl podívat, jak moc je pěkná. Vzal mi jí.

Možná jsme se setkali ještě několikrát bez výměny čehokoli. Nechce se mi moc počítat a přemýšlet..

Při další schůzi jsem odcházela s domněnkou, že je venku opravdu zima. Když jsem totiž přicházela k němu, zima byla k nevydržení. Vzala jsem si čepici, kterou jsem stejně nepoužila. Přesto, že byly čtyři hodiny ráno, bylo snad 82°C. Ale už jsem byla venku a nemohla se vrátit, tak jsem čepici schovala do tašky a šla domů.

Zrovna nedávno jsem se zase vrátila s čepicí a donesla jsem nějaké špuntíky na náušnici, kterou při předchozí schůzi skoro ztratil. Mou náušnici se čtyřlístkem!
Nechala jsem si, hádám, vedle postele, náramek, který jsem dostala od své nové spolužačky.

V této výměně svých věcí bychom mohli pokračovat donekonečna. Můžeme si začít vyměňovat opravdu všechno. Mohli bychom si vyměňovat oblečení, pokojové rostliny z oken,, nábytek, polštáře, kytary.. Kdo ví, třeba bych jednou dostala kovové zábradlí z jejich balkónu. To by bylo úžasné. Byla by to také záminka udělat si svůj vlastní balkón. Sice netuším jak, když bydlím v přízemí, ale nějak by se to určitě dalo. Mohl by si nechat vytetovat mé jméno. Paráda! Můžeme si také vyměnit topení, žádné nemám, takže by to bylo ideálnější, než zatím cokoli, co pro mě kdy ideální bylo! A nakonec bychom si vyměnili tolik věcí, že by se to muselo zapsat do Guinessovy knihy rekordů!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama