Spi sladce, nee-chan!

24. ledna 2014 v 18:40 | Kitsune |  Povídky-jednorázovky

Další den, kdy musím lhát a předstírat. Sejdu dolů po schodech na snídani. "Ohayo nee-chan," pozdraví mě má kopie. "Ohayo," usměju se na ni taky. Matka právě chystá snídani na stůl. Sednu si vedle své sestry a dám se do jídla. Po tom co dojím, okamžitě odejdu do svého pokoje, kde se převléknu a pár minut na to už odcházím ven. Nemám na to své sestře lhát a tajit jí pravdu. Kdyby se dozvěděla, že on miluje mě, zlomilo by jí to. Ale já ho také miluju. Časem jí to řeknu. Určitě. Procházím se městem a míjím spoustu lidí. Jako každý den se procházím až do setmění. Když se vrátím domů, zjistím, že matka někam odjela. Doma je jen sestra. Sedí v obýváku a hledí do prázdna. "Děje se něco?" zeptám se jí. "Co? N-ne. Jen jsem se zamyslela," usměje se na mě a já to nechám být. Vezmu si jídlo z ledničky a zamířím k sobě do pokoje. Zapnu si počítač a zkontroluju zprávy. Nic mi nepřišlo tak ho zase vypnu a jdu do koupelny. Pustím na sebe teplou vodu a nechám ji dopadat na mé tělo. Najednou jako bych slyšela klapnutí dveří. Neřeším to. Vylezu ze sprchy, usuším se a obléknu se. Když odcházím z koupelny srazím se na chotbě se sestrou. Jen se kolem mě prosmýkne se skloněnou hlavou. Ohlédnu se za ní, ale to už zmizela ve svém pokoji. Tuší snad něco? Zavrtím hlavou a jdu si lehnout. Asi kolem jedné ráno se probudím a vidím svou sestru stát před mou postelí. "Nee-chan, děje se něco?" neodpovídá. V ruce cosi svírá. Po chvíli po mě vystartuje a já cítím něco ostrého, na svém krku. "Zrádkyně," zařvala na mě. Zděšeně vytřeštím oči. Začnu se s ní prát, za což schytám několik škrábanců nožem. "Vzala si mi ho. Ty mrcho," povalila mě na zem a já obdržela několik bodných ran do břicha. "Gomen, gomen, chtěla jsem ti to říct. Ale ty jsi nemocná," do očí mi vhrkly slzy. "Nejsem. Proč s matkou pořád říkáte, že jsem nemocná? Řeklas to i jemu? To proto mě nechce?" "Ne. Jenom miluje mě. Nechtěla jsem ti ublížit," nevěděla jsem co dělat. Krev ze mě tekla proudem. "To ovšem neplatí o mě. Nee-chan," řekla s ďábelským hlasem. To ne. "Nedělej to, prosím" zašeptám. "Sbohem, Nee-chan," řekla zpěvavým hlasem a nůž mi zabodla do srdce. Ztrácím vědomí. Vše kolem mě pohltila tma. Už jenom z dálky slyším hlas, jak říká: "Spi sladce nee-chan," a vysoký, zděšený jekot…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama