Od začátku až do konce?

24. ledna 2014 v 17:07 | YukiNeko |  Povídky jiných autorů

"Jako každý den od té chvíle co jsem ji spatřila, nad ní stále přemýšlím. Nemůžu na ni přestat myslet ať se snažím, jak chci, ale abych řekla pravdu, ani na ní zapomenout nechci. Ale co mám dělat, když jsem ji viděla před necelým měsícem? Pochybuji, že ji ještě někdy potkám!" s myšlenkami na ni vstávám a vyrážím jako každý den do školy. Jakmile vstoupím do třídy, přiběhne moje kamarádka Kim a radostně mě obejme. Nechápu co se děje a tak se na ni jenom nechápavě usměju: "Co se děje Kim?" Ona na mě koukne a usměje se: "Už si to slyšela? Budeme mít novou spolužačku, prý se nedávno přestěhovala tady do města, a aby toho nebylo málo, prý vypadá úplně úchvatně!" Zase se na ni podívám takovým tím výrazem "A co jako?" a radši si jdu sednout do lavice. Za chvíli za mnou zase přiletí jak tornádo a začne básnit, že by to mohla být láska na první pohled a podobně. Abych nezapomněla, chodím do dívčí školy, vlastně před pár týdny se tahle škola stala smíšenou, jelikož k nám přestoupili i nějací kluci, ale mě to nějak nebere. Mám v mysli jen tu jedinou vzpomínku na ní a to je to co mě tíží. Nestihnu se ani dostat z mých myšlenek, a všimnu si jak celá třída náhle strnula, nechápu co se stalo a tak převrátím svůj zrak na osobu která stojí vedle naší učitelky. Nestačím se ani nadechnout a s otevřenou pusou koukám přímo na novou spolužačku, která přistupuju, ale ona není obyčejná, jelikož ona je ta dívka na kterou stále myslím. Dostanu se z transu a uklidním se v hlavě mi plave plno otázek. "Jak je možné, že je tady. Jak je možné že stojí právě předemnou? Pamatuje si mě? Co mám dělat pokud na mě promluví?". Náhle uslyším jen celou třídu vřískat "Jupí" a podobně a učitelka se je snaží uklidnit jakmile se ji to podaří odkašle si a začne: "Takže děcka dnes k nám přestupuje nová žačka, jmenuje se Mikasa Akiyama tak na ní buďte hodní". Jakmile dořekne všichni se vrhnou na Mikasu a začnou se vyptávat, nedá mi to a kouknu se na ni, ale jakmile se otočím tak se naše oči střetnou, a já se rychle otočím a celá zrudnu. "Nechápu to, proč se červenám? Konečně ji vidím, tak co to k čertu semnou je? Proč je mi tak trapné se na ni podívat, proč se stydím? Ksakru!" aby toho nebylo málo tak jediné volné místo je zamnou. "No tak Mikaso tvoje místo bude za Yuki to je ta holka vzadu. Hej Yuki!" Jakmile mě zavolá tak si stoupnu "Ano, sensei?" učitelka se na mě podívá a hned pochopím, že mě chce nějak využít "Byla bys tak hodná a provedla Mikasu po škole" usměje se na mě "Omluvím ti 2hodiny pak už je to na tobě." usměje se a mě nezbývá nic jiného než poslechnout. Náhle se ke mně přiblíží Mikasa a já náhle ucítím tu známou vůni jako jsem cítila kdysi, když sem ji poprvé potkala. Postaví se předemně a podá mi ruku "Těší mě Yuki-chan, doufám že spolu budeme vycházet." Dořekne a já ji s úsměvem podám ruku a z ničeho nic ještě dořekne "jako kdysi" řekne to tak slabě, že to stěží slyším i já. "Eh, Ehh??? Ona si pamatuje?" řeknu si v duchu, podívám se na ní a nestačím se divit směje se na mě jako sluníčko a přitom se trošku červená, "Je úplně úchvatná" dořeknu si pro sebe. Nedělám z toho vědu a radši ji vytáhnu ze třídy. Procházíme se po škole a já ji vysvětluju kde co je a podobný věci, ale náhle mě přeruší přitiskne mě k nejbližší stěně a já ani nedutám, nechápu proč to udělala ani nechápu co se bude dít. Podívá se na mě "Ty si mě nepamatuješ?" v tu chvíli na mě kouká tak nevině až se mi z toho srdce málem zastavilo, chtěla sem ji vysvětlit že to tak není, ale ještě než stihnu vůbec otevřít pusu tak ji cítím strašně blízko, no není divu když mi právě dala Pusu?! Počkat, neříkejte mi že sním, Éee? Proč mě políbila? Koukám na ni tak nechápavě až se odemně odtáhne a utíká pryč, po nějaké chvíli se vzpamatuju a utíkám za ní "Mika-chan počkej!" vykřiknu a snažím se ji chytnout za ruku, ale stále ji nestačím a navíc zakopnu, "Bože jsem to ale nemehlo!" řeknu si naštvaně v hlavě. "Si v pohodě?" v tom se podívám nad sebe a vidím jak tam stojí Mika-chan a podává mi ruku, využiju její laskavosti k svému prospěchu a tak ji zatáhnu k sobě a políbím ji. Celá zčervenala a sklopila hlavu "Jsi tak nefér Yuki! Celou dobu jsem tě hledala a…když sem tě konečně viděla měla jsem neskutečnou radost" začne brečet "jenže … jenže ty ses na mě ani nepodívala a já nevěděla jestli si zapomněla nebo ne … a .. a" v tom okamžiku ji obejmu a začnu ji hladit po vlasech "Promiň já ti chtěla říct že se mýlíš, jenže ty si mě hned políbila a utíkala pryč, promiň strašně si mi chyběla." Odvětím a přitisknu si ji k sobě ještě silněji. "Ty mi taky" utře si slzy a usměje se na mě "Miluju tě Yuki!" jakmile to dořekne tak zčervenám jak rajče až skoro omdlím. Podívá se na mě "A neříkej mi že já pro tebe nic neznamenám?" trošku naštvaně se mě zeptá. Usměju se na ni dám ji pusu na čelo a řeknu ty krásné slova, s kterými začne nové pokračování nebo bych to spíše nazvala nový a věčný život. "Taky tě miluju, a chci tě mít po svém boku navěky." A tímto spolu začínáme náš život.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama